Geppó #3 - Duben v Japonsku

V dubnovém vydání našeho pravidelného japonského magazínu zjistíte, co pro Japonce znamenají sakury, jestli slaví Velikonoce a také co je svátek Shōwa.

DUBEN V JAPONSKU

Festival sakur

Měsíc duben se v Japonsku jednoznačně nese na vlně kvetoucích sakur. Tak jako u nás jsou Velikonoce symbolem zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jsou v Japonsku sakury alegorií života, smrti a znovuzrození. Sakury jsou základním, hlavním symbolem Japonska a jejich krátká doba květu charakterizuje i pomíjivost v životě.

Květu sakur se v Japonsku věnuje mimořádná pozornost od pradávna - vždyť první zmínky o květu sakur pocházejí už z roku 812! Sakura prostupuje veškerou japonskou literaturou a výtvarným uměním, sakury jsou nejčastěji používaným motivem na kimonech, čajové i jídelní keramice nebo třeba tetování. Od roku 1953 je datum rozkvětu sakur přesně evidováno. Termíny rozkvětu se liší podle konkrétní oblasti - první sakury rozkvétají na Kyúshú a poslední na Hokkaidu. Za jakýsi průměr, podle kterého se záznamy zapisují, je považováno Kyoto, které leží uprostřed Honshú. Sakury v Kyotu pravidelně rozkvétaly prvního dubna, což je také začátek nového školního roku a začátek nového obchodního roku. V posledních letech ale začaly rozkvétat dříve, například v roce 2021 to bylo 26.3., nejdříve od dob, kdy se vedou pravidelné záznamy. Tato zásadní změna se přičítá globálnímu oteplování. V každém případě doba květu sakur trvá přibližně 14 dní a v Japonsku je tato událost nepřehlédnutelná.

Hanami festival

Hanami, slavnosti květů sakur, jsou důležitým zvykem a konají se na jaře po celém Japonsku. Slovo "hanami" doslova znamená "prohlížení květin", ale zobecnělo zejména pro prohlížení třešňových květů. Původně byla hanami exkluzivní slavností japonského císařského dvora. Postupem času se však tradice rozšířila do obecné kultury Japonska i mimo něj.

Hanami festivaly jsou vlastně pikniky. Party lidí a celé rodiny se scházejí pod kvetoucími sakurami, přinesou si z domova dobré jídlo a pití (nejlépe sake) a posilují svoji duši pohledem na krásné květy sakur a svoje tělo konzumací dobrého občerstvení. Protože do parků míří tisíce lidí, je často nesnadné najít hezké volné místo - proto si mnoho Japonců vytyčí "svůj" prostor už brzy ráno nebo dokonce den předem. A protože sake teče proudem celý den, oslavy se často mění v dobromyslné radovánky. 

Zvyk oslav hanami se rozšířil i mimo Japonsko. Hold květu sakur se vzdává v Číně, Koreji a Tchajvanu, ale také na mnoha místech v USA - jeden z největších festivalů je ve Washingtonu D.C. A slaví se i u nás! Sakury jsou symbolem přátelství mezi Japonskem a ostatními zeměmi, a tak často, když se otevírá v Čechách nějaká japonská továrna, sázejí se sakury na pozemek před budovy.

Slaví Japonci Velikonoce?

V Japonsku se křesťanské svátky, tedy i Velikonoce, nijak neslaví. Není pro ně ani japonské slovo, používá se pouze japonského čtení anglického výrazu Easter. 

Na druhé straně Japonci v Čechách rádi nakupují naše kraslice. Obdivují titěrné dekorace, které jim připomínají jejich vlastní výtvarné techniky. Turisté kupují české a moravské kraslice po celý rok a nikterak je neztotožňují s našimi významnými jarními svátky. V Japonsku se ani neuchytil francouzský velikonoční zvyk "chercher le cadeau", tedy hledání dárků na zahradě. Jediné, co snad Velikonoce v Japonsku připomíná, jsou sladkosti, které se vyrábějí v podobě zajíčků.

Svátek Shōwa

Den Shōwa je japonský státní svátek, který se slaví každoročně 29. dubna.

V Japonsku se na rozdíl od evropského způsobu zápisu roků stále používá datování podle éry vlády jednoho císaře. Každý císař určí název své éry a první rok jeho vlády se zapisuje jako rok 0. V rodných listech, matrikách, Japonci u každého občana nezapisují jeho datum narození jako u nás, ale vždy se zapíše určitý rok císařské éry.

Shōwa, tedy "zářící mír" označuje éru vlády císaře Hirohita, za jehož života došlo k mnoha historickým událostem. Počítá se od jeho nástupu na trůn v roce 1926 do roku 1989, kdy císař Hirohito zemřel. 29. duben je den císařových narozenin.

Druhá světová válka, která skončila kapitulací Japonska v roce 1945, byla v japonské historii přelomovým obdobím. Do té doby se prohlašovalo, že císař je božského původu. Jednou z podmínek kapitulace Japonska však bylo, že se císař musel veřejně vzdát svého božského původu, což byl pro mnoho starších Japonců ohromný šok.

Císař Hirohito také otevíral Olympiádu v Tokiu v roce 1964, která měla světu ukázat, jak Japonsko vyspělo a co nabízí světu dvacet let po válce. Byl to návrat Japonska na světovou scénu. Éra Shōwa tedy představuje jednu z nejdůležitějších období japonských novodobých dějin.

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková