Geppó #14 - Tokio

Tentokrát míříme do Tokia, hlavního města Japonska a nejlidnatější prefektury.

TOKIO

Tokio je hlavní město Japonska a zároveň metropole s největším počtem obyvatel na světě. Tokio, japonsky Tōkyō-to, je ale zároveň také prefektura, která se skládá z 23 centrálních městských částí a několika měst a vesniček v okolí. Součástí prefektury Tokio, která tvoří region Kantó, jsou také ostrovy Izu a Ogasawara.

NĚCO Z HISTORIE

Původní název města byl Edo a od roku 1603 sloužilo jako sídlo Tokugawského šogunátu. Do reformy v roce 1868 bylo hlavním městem Japonska Kyoto se sídlem císaře. Až v éře Meiji bylo Edo přejmenováno na Tokyo (= „východní hlavní město“), přesunul se sem císařský dvůr a město začalo plnit funkci hlavního města.

Tokio bylo dvakrát zničeno téměř do základů. Poprvé to bylo po zemětřesení Kantó v roce 1923 a podruhé koncem druhé světové války, v roce 1945, kdy bylo prakticky rozbombardováno. Do roku 1964, kdy se zde konaly olympijské hry, se ale podařilo vybudovat moderní město se vším všudy. Najdete tu i nejstarší linku metra v Asii - Ginza.

ŽIVOT V TOKIU

Tokio je anonymní město, kde jsou si všichni navzájem cizinci, i když se pohybují v davech jeden vedle druhého. Lidé často neznají ani své sousedy, ani lidi, s nimiž pracují v jedné budově. Na venkově jsou si lidé blíž a znají své zvyky a životy, ale v Tokiu ani v jiných velkých japonských městech tomu tak není.

Tokijské malé firmy mají obvykle pouze jednu místnost, ve které mezi stohy složek a papírů sedí u počítače i několik osob. Toalety jsou společné pro celý dům. Cesta do práce a zpět zabere 2 až 3 hodiny denně, ve vlaku si lidé buď čtou nebo pospávají. Zaměstnanci často znají jen cestu do práce a zpět a také restaurace, které jsou blízko jejich kanceláře a kam se chodí na oběd. Vždy ve 12 hodin se tyto restaurace zaplní davem úředníků, aby ve 13 hodin osiřely a nejdéle v 15 hodin se zavřely.

V Tokiu je ale i hodně zeleně a v případě, že to čas dovolí, lidé si mají kde odpočinout a v klidu pojíst oběd mezi nádhernými květinovými záhony. Asi nejznámější tokijský park je Ueno Park, kde kromě zahrad najdete jezero, vznešené galerie, muzea a také zoologickou zahradu. Dalším velkým parkem je prostor kolem svatyně Meiji Jingu a také park pod Tokijskou věží Shiba kōen. Největší a nejznámější jsou ale zahrady na Shinjuku Gyonen. Tento park se skládá z několika zahrad v různém stylu. Jižní stranu zabírají tradiční japonské zahrady s množstvím kamenných luceren, umělých kopečků, jezírek s ostrůvky a klenutých mostů. Nechybí ani čajový pavilon. Severní část je ve stylu francouzských zahrad s alejemi a rafinovanými květinovými zákoutími. Ve středu areálu je anglický venkov a vedle jsou skleníky s tropickými rostlinami. Nejkrásněji je tu v době, kdy kvetou sakury, to se sem sjíždí turisté z celého Japonska. Na podzim je zde zase plno chryzantém nejrůznějších druhů a také zlatě rozzářené listy jinanu.

Tokio je nejen ztělesněním živé energie a rozmanitosti. Je to zároveň jedno z nejbezpečnějších měst na světě, kde si můžete užít téměř bezstarostný pobyt plný pulzujícího nočního života, jedinečné kuchyně a nekonečných městských zážitků. Zelené scenérie, restaurace oceněné michelinskými hvězdami a originální pouliční móda harakuju jsou skládačkou toho, co dělá Tokio tak unikátním.

TOKIJSKÁ GASTRONOMIE

Tokio nabízí japonskou, čínskou i mezinárodní kuchyni. Mekkou restaurací jsou čtvrti Roppongi, Shibuya a Shinjuku, ale vedle jakékoliv stanice metra nebo vlaku je mnoho malých restaurací, kde se podávají nudle, tempura nebo smažené pokrmy v nebývalé kvalitě. Výborný je podchod mezi Shinbashi a Yurakucho, kde vedle sebe najdete restaurace s jídly z Ósaky, Okinawy, Kjóta a dalších japonských oblastí. Mezi nimi jsou pivnice nebo kavárničky, kam je snadné přesunout se po večeři. V Tokiu si můžete dopřát i vynikající čínskou kuchyni. Je uzpůsobena japonským chutím a chutná úžasně. Ještě lepší reputaci ale mají čínské restaurace v Yokohamě a v Kóbe.

Co byste měli v Tokiu rozhodně ochutnat? Všechno! Kromě nezbytného sushi není možné vynechat ramen, tempuru, sukiyaki, okonomiyaki ani další japonské recepty. Těžko jinde pocítíte tak autentický chuťový zážitek, než právě v Tokiu.

Fish market v Tokiu

Neodmyslitelnou součástí Tokia je největší rybí trh světa. Denně se ho účastní 1600 prodejců ryb a mořských plodů. Tržnice Tsukiji měla původně dvě části: vnitřní tržnici jōnai-shijō a vnější jōgai-shijō. V roce 2018 byla vnitřní tržnice uzavřena kvůli stavbám souvisejícím s olympiádou a přestěhována do Toyosu u stanice metra Shijō-mae.

V Toyosu se koná světově slavná aukce s tuňáky, a to každý den mezi pátou a půl sedmou ráno. Aukce tuňáků jsou určeny pouze pro obchodníky a turisté, kteří chtějí toto mimořádné divadlo sledovat, se musejí přihlásit měsíc předem do loterijní aplikace. Pokud mají štěstí a jsou vylosováni, otevře se jim příležitost zhlédnout dražbu obrovských tuňáků v neutuchající kulise zuřivých výkřiků a gest rybářů a obchodníků.

Ve vnější tržnici v Tsukiji, která funguje bez změny, objevíte uličky plné stánků s dobrotami z ryb, mořských plodů ale i s japonským hovězím wagyu, které se rozplývá na jazyku a je velmi žádané.

CO VIDĚT V TOKIU?

Mimo už zmíněné parky a rybí trh Tokio nabízí nespočet dalších turistických cílů. Nabízíme pár tipů:

• Šintoistický chrám Meiji Jingu, který byl založen v roce 1920 k uctění památky císaře Meiji a císařovny Shoken
• Císařský palác Kókjo ve čtvrti Chiyoda
• Nejvyšší telekomunikační věž světa Sky Tree ve čtvrti Sumida
• Turisticky oblíbený chrám Sensoji se vstupní branou Kaminarimon v Asakuse
• Nejstarší nádraží Shimbashi, kterému vévodí původní lokomotiva používaná na japonských železnicích
• Tradiční festival Sanja Matsuri ve čtvrti Asakusa, při kterém můžete pozorovat průvody nesoucí svatyně mikoshi
• Umělecká čtvrť Roppongi se spoustou galerií, muzeí a skvělých restaurací
• Rušná nákupní čtvrť Akihabara se stovkami obchodů s nejnovější elektronikou
• Čtvrť Asakusa, kde můžete nahlédnout do historie a atmosféry starého Tokia.

Neméně zajímavým námětem na výlet je ostrov Odaiba. Byl vybudován v pozdním období Edo a jeho název pochází ze slova daiba, pevnost. Právě odtud totiž šógunovi samurajové bránili nájezdu Komodora Perryho v roce 1853. Původní soubor malých umělých pevností / ostrůvků se tokijská vláda v devadesátých letech rozhodla propojit v jeden ostrov Odaiba a vybudovat zde nejmodernější město Japonska. V roce 1993 byl otevřen Rainbow Bridge, který spojuje ostrov s pevninou, v noci září všemi barvami a je jasným symbolem moderního Tokia. V Odaibo dnes najdete mnoho hypermoderních budov, ve kterých sídlí věhlasné firmy, fusion restaurace pro nevšední kulinářské zážitky, i nespočet veletrhů a výstav. Přesto, a nebo právě proto, se to tu může zdát trochu pusté a studené. Moderním stavbám a restauracím chybí atmosféra malých útulných hospůdek a typického asijského ducha.

OKOLÍ TOKIA

Tokio, jakožto pobřežní část regionu Kantó, je obklopeno horami, sopkami, nádhernými svatyněmi, dechberoucími zahradami a svébytnými městy. Vlakem se odsud snadno a relativně rychle dostanete například do chrámového komplexu Toshogu ve městě Nikkó, nebo do Kawagoe v prefektuře Saitama, kde můžete nasát historickou atmosféru éry Edo.
Z Tokia je také běžně možné, za jasného počasí, dohlédnout až na horu Fuji, která je odedávna poutním místem a inspirací pro umělce a básníky.

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková