Geppó #4 - Květen v Japonsku

V květnovém vydání našeho pravidelného japonského měsíčníku se dočtete, co to je Golden Week, jak Japonci slaví den chlapců a o tom, že je květen v Japonsku měsícem sázení rýže.

KVĚTEN V JAPONSKU

Golden Week

Označení "Zlatý týden" si v Japonsku zasloužil soubor čtyř státních svátků, které se konají během sedmi dnů. V kombinaci s dobře umístěnými víkendy se Golden Week stává jedním ze tří nejrušnějších japonských prázdninových období, vedle Nového roku a týdne Obon.

Přestože je Zlatý týden pro Japonce nejoblíbenějším obdobím v roce, málokdo si uvědomuje, o jakou kumulaci svátků se jedná. Volno od 29. 4. do 5. 5. je nejdelší dobou státních prázdnin. Japonci sice mají uzákoněnou měsíční dovolenou, tu si ale málokdo vybírá v plném rozsahu. Japonci si berou dovolenou po dnech a většinou v případě nemoci. Protože když je někdo v práci nahraditelný, znamená to, že je tam navíc. V případě státních svátků ale mají volno všichni, a tak není možné soudit jedince za jeho nepřítomnost. Proto je Golden week jednou z mála příležitostí k většímu cestování, ať už v Japonsku nebo v cizině. Jízdenky na vlaky po Japonsku jsou vyprodány často dlouho dopředu. Také sehnat v té době ubytování je velmi obtížné. Poslední roky se cesty do ciziny omezují, ale v době předcovidové se z Japonska vypravovalo mnoho zvláštních letů do Evropy, protože tu bývá květen, co se počasí týká, ideální pro cestování. Navíc v květnu v Praze probíhá festival Pražské jaro, který Japonci mají v mimořádné oblibě.

Jaké svátky se tedy během Golden Week slaví?

• Vše začíná už 29. dubna svátkem Shōwa no hi, o kterém jsme psali v minulém vydání našeho magazínu.
• Následuje 3. květen - Den ústavy Kenpo kinenbi. V tento den v roce 1947 vstoupila v Japonsku v platnost nová poválečná ústava. Vypracována byla ve spolupráci s generálem MacArthurem během roku 1946. Ratifikována sněmovnou byla 24. 8. 1946, horní komorou 6. 10. a tajnou radou 29. 10. Definitivně schválena byla ústava v listopadu 1946 a v platnost vešla právě 3. 5. roku 1947.
• 4. květen je Dnem zeleně Midori no hi. Původně, až do roku 2006, se tento svátek slavil 29. dubna, v den narozenin bývalého císaře Showy. Den zeleně je věnován životnímu prostředí a přírodě.
• A konečně 5. květen je dnem chlapců - Kodomo no hi.

Den dětí Kodomo no hi

Ačkoliv název Kodomo no hi znamená "den dětí", ve skutečnosti se jedná spíše o svátek chlapců. Národním svátkem se tento den stal v roce 1948 a původně nesl název Tango no Sekku. 

5. května všechny rodiny, ve kterých jsou chlapci, vyvěšují na svých domech látkové kapry koi, zvané koinobori. Kapr koi symbolizuje sílu a odhodlání, a asi právě proto se stal symbolem svátku chlapců. Podle pověsti totiž kdysi jeden kapr dokázal zdolat proti proudu vodopád. Pak se proměnil v draka a vzlétl k nebi. Látkoví kapři koinobori díky větru, který je nadnáší, vypadají právě tak, jako by pluli proti proudu. 

Koinobori jsou v tento den k vidění na mnoha místech, v mnoha barvách i velikostech. Největší mívá černou barvu a symbolizuje otce, menší červený symbolizuje matku a malí barevní kapři symbolizují syny. Největší koinobori vlají v ulicích na vysokých stožárech a spolu s ostatními na běžných domech se nadouvají větrem a působí radostně a vesele.

Svátek Kodomo no hi má svůj protějšek ve svátku holčiček Hinamatsuri, o kterém jsme psali v březnovém vydání magazínu Geppó.

Měsíc sázení rýže

V japonském kalendáři je měsíc květen uveden jako Sacuki - měsíc sázení sazenic rýže. My jsme se už o rýži v jednom našem článku rozpovídali, ale pojďme se při této příležitosti u japonské rýže zastavit ještě jednou.

Rýže je pro Japonce posvátnou potravinou a podle toho se o ní smýšlí. V minulosti rýže sloužila jako platidlo, vybíraly se v ní daně a platily honoráře. Dodnes daňový úřad, kterému poplatník včas a správně dodá daňové prohlášení, dává za odměnu 5 kg kvalitní rýže.

Nejkvalitnější rýže se pěstuje na ostrově Honšú v oblasti Tóhoku, v prefekturách Akita a Mijagi. Zde se sklízí jedenkrát ročně. V jižní části Honšú se sklízí dvakrát ročně a na Okinawě a Kjúšú dokonce třikrát ročně. Pěstování rýže je velmi namáhavé, políčka je třeba ohraničovat hrázemi z bláta a dodávat vodu ze zavlažovacích kanálů. Proto má dnes až 60 % pěstitelů i jiné zaměstnání než pěstování rýže. Nejoblíbenější je čerstvě sklizená rýže, která je ještě dobře hydratovaná a vaří se v menším množství vody než rýže z minulé sklizně. Na obalech je vždy nová sklizeň patřičně označena.

Nejznámější japonskou rýží je rýže koshihikari, pěstovaná v prefektuře Niigata. Od roku 2018 je zde zaregistrovaná nová odrůda, která je rezistentní vůči vysokým letním teplotám. Registrované odrůdy je možno prodávat i o 20 % dráže než méně odolné či méně kvalitní odrůdy.

Nejkvalitnější japonské rýže mají svou ochrannou značku, která je chrání i před před vývozem do zahraničí.

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková