Geppó #16 - Honshu

Kansai je region rozprostírající se v centrální části Honshu, táhne se od jezera Biwa přes Osaku až do Kobe a Himeji. Často bývá srovnáván s regionem Kanto, kterému vládne Tokio. Kansai je však pestrobarevnější: kromě toho, že je plné kulturních a historických středisek a ohromujících přírodních výhledů, je také Mekkou tradiční japonské kuchyně.

Trocha historie

V souvislosti s oblastí Kansai nejde nezabrousit do historie. Vždyť právě zde se utvářely počátky celého Japonska. Zde byl původní stát Yamato, který vznikal pod vlivem Číny a Koreje. Město Nara, nejvýchodnější bod Hedvábné stezky, se v 8. století stalo zdejším prvním hlavním městem. V roce 794 jeho roli převzalo Kyoto a zůstalo japonským hlavním městem až do 19. století. A obě tato města leží právě v regionu Kansai.

Kansai region, nebo také Kinki region, je beze sporu kulturním a historickým srdcem Japonska. Zahrnuje zejména prefektury Nara, Wakayama, Kyoto a Osaka a najdeme zde poklady, které stojí za objevení - mimo jiné čtyři národní parky a nejvíce zápisů do světového dědictví UNESCO z celého Japonska.

Zejména díky historickému významu Kansai se zdejší obyvatelé považují za vyvolené a na Tokio pohlížejí z vrchu. Mezi Kanto a Kansai tak dodnes panuje neutuchající rivalita.

Kyoto

Kyoto, dříve hlavní město, je mnohými považováno za nejkrásnější město Japonska. Bambusový háj Arashiyama, hrad Nijo či svatyně Fushimi Inari představují pomyslný vrchol mezi stovkami míst, které stojí za vidění. Vždyť na území Kyota se nachází 1600 buddhistických chrámů, 400 šintoistických svatyní, několik nádherných zahrad a úžasně zachovalé dřevěné městské domy machiya. Ačkoliv dnes Kyoto patří mezi nejmodernější města, na každém kroku tu dýchá úcta k tradicím a japonské kultuře a soulad s přírodou. 

Protože Kyoto bychom ve vydání o celém regionu Kansai nestihli prozkoumat, rozhodli jsme se, že Kyotu věnujeme celé příští číslo magazínu Geppó. Zůstaňte naladěni! :-)

Osaka

Osaka je spolu s Kyotem hlavním centrem regionu Kansai. Je to druhé největší město Japonska. Velké mezinárodní letiště, které bylo postavené v roce 1990 na umělém ostrově, obsluhují přímé vlaky do Osaky i Kyota. Pyšní se velkolepým akváriem, které je konstruováno do tvaru motýla a ve kterém můžete spatřit dokonce žraloka obrovského. 

Pro milovníky japonské kuchyně je ale Osaka jednoznačně hlavně kulinářským nebem. Ne nadarmo se jí přezdívá "hlavní město jídla". Osaka hravě strčí do kapsy některé neosobní a chladné moderní restaurace v Tokiu a celkově se pyšní svou absolutní posedlostí jídlem. Místní heslo "kuidaore", tedy "jezte, dokud nepadnete", mluví samo za sebe.

Osaka je plná restaurací a stánků a její street food je legendární. Ve většině jejích ulic zaslechnete neomylné zvuky smažení a vaření a vaše nosní senzory nenechá v klidu provoněná směs aromatických vjemů. Na zdejším 190 let starém tržišti Kuromon Ichiba ochutnáte nejen pro Osaku typické takoyaki a okonomiyaki, ale jistě vás zlákají i obří grilované mušle, krémový mořský ježek, odamaki mushi připravované v páře, udon suki se smaženými kousky ryb, nebo pražma podávaná ve speciálních krabičkách hakozushi.

Himeji

Hrad ve městě Himeji patří mezi nejatraktivnější v Japonsku. Má šest pater, terasovité zahrady a historii spadající do 17. století. Stejně jako většině dalších významných míst v regionu Kansai se hradu Himeji vyhnuly přírodní katastrofy i poškození při druhé světové válce a dodnes tak můžeme obdivovat nejen jeho velikost, ale také původní podobu. Díky své výrazně světlé barvě se mu přezdívá Hrad bílé volavky a je zapsán v seznamu UNESCO.

Město Himeji je proslavené i pokrmem Anago yaki, grilovaným úhořem se speciální omáčkou a pepřem, který je zde servírován v typických čtvercových lakovaných krabičkách.

Nara

Jak už jsme uvedli, Nara bývala prvním hlavním městem a vysokou historickou váhu jí tedy nelze odepřít. Svědčí o tom i osm starověkých chrámů, svatyní a ruin v čele s chrámem Todaiji, které opět nesou ocenění UNESCO a při návštěvě Nary je nejde nenavštívit. Chrám Todaiji je největší dřevěnou stavbou na světě a najdete tu i 15 metrů vysokou sochu Buddhy.

Kromě památek však Nara láká i na slavnou Jelení oboru, která je místním přírodním pokladem, nejen proto, že jeleni byli v šintoistickém náboženství považováni za posly bohů. V oboře spatříte přes tisíc kusů jelenů sika, kteří ani v dospělosti neztrácejí skvrny. Někteří jedinci jsou už dost krotcí a nechají se dokonce pohladit. Jiné můžete nakrmit speciálními rýžovými sušenkami shika-senbei, které se tu pro návštěvníky prodávají na každém kroku.

Wakayama

Prefektura Wakayama je proslulá pěstováním mandarinek a japonských švestiček ume, díky čemuž je označována za Království ovoce.

Město Wakayama se rozkládá kolem hradu, který nechal v roce 1585 postavit slavný Hideyoshi Toyotomi, významný japonský státník. Nejznámějším místem Wakayamy je však hora Koya, na jejímž vrcholku se schovává chrámové město, ústředí buddhistické sekty Shingon. Můžete tu okusit nocleh v chrámovém ubytování stejně jako vegetariánskou mnišskou kuchyni nebo společné ranní motlitby.

Za prozkoumání rozhodně stojí i tajemný hřbitov Okunoin. Je to jedno z nejpozoruhodnějších míst v Japonsku. Stojí tu mauzoleum Kobo Daishi - mnicha Kukai, který byl zakladatelem školy Shingon. Kromě toho je tady rozmístěno víc než 200 tisíc náhrobků a už jen vstup na hřbitov je zážitkem. Vede sem most Ichinohashi, kde je potřeba se uklonit a započít dvoukilometrovou cestu k mauzoleu. Cestou kromě pomníků provádí sochy Jizo Bodhisattvy, spasitele z pekelných muk, který chrání duchy zemřelých a zároveň je patronem dětí a poutníků. Vše je zasazeno ve vysokém cedrovém lese, který tajuplnou až strašidelnou atmosféru umocňuje. V cíli cesty, kolem mauzolea, je navíc umístěno zhruba padesát tisíc lucerniček, které celý dojem dokonale dotváří. 

Opomenout nemůžeme ani poutní stezky Kumano Kodo, kterými putovali poutníci již před tisíci lety. Místní svatyně jsou ještě starší a jsou o nich zmínky v japonské mytologii. Celá poutní stezka má 7 tras a cílem je svatyně Kumano Nachi Taisha, která spojuje šintoismus a buddhismus. Poutní stezky jsou dalším místem zapsaným v dědictví UNESCO a kousek od svatyně Nachi Taisha je možné objevit i nejvyšší jednostupňový vodopád v Japonsku. Nachi no Taki měří úctyhodných 133 metrů.

Kobe

Město Kobe patří mezi deset největších japonských měst. Zároveň je mnohými průvodci označováno za jedno z nejatraktivnějších japonských míst. Zajímavé je, že v Kobe se udržovala tradice styků se západními zeměmi i v době Tokugawa, kdy bylo celé Japonsko od cizinců spíše izolované. Stejně tak byl právě zdejší přístav jedním z prvních, které se v 19. století otevřely pro zahraniční obchod.

Město bylo v roce 1995 postiženo velkým zemětřesením, které je pro tuto oblast naprosto netypické a tím pádem zcela neočekávané. Nicméně během jednoho roku došlo ke kompletní obnově města a k moderní výstavbě v celém okolí.

Nad městem se tyčí hora Rokko, kde jsou známé tradiční lázně Arima Onsen s neobyčejnými japonskými hostinci ryokan.

Z kulinářského hlediska Kobe absolutně boduje svými steaky, které jsou připravovány ze speciálního hovězího wagyu. "Kobe beef" je přísně střežená ochranná známka, toto označení mimo jiné může nést pouze plemeno Tajima, které navíc celý život prožilo v prefektuře Hyogo. Krávy chované v okolí Kobe mají vytříbený životní styl, říká se, že dostávají pivo a jsou unikátním způsobem masírovány.

Wagyu se obvykle podává ve formě steaku, jako shabu shabu nebo sukiyaki. Komu se poštěstí wagyu ochutnat, na intenzivně luxusní zážitek jen tak nezapomene.

Stejně tak na své zážitky jistě nezapomene žádný cestovatel, který do regionu Kansai zamíří...

Autor: PhDr. Kristina Kopáčková, Edit: Alice Kopáčková